Pokud máte nutkání alespoň na den opustit Česko a podívat se k sousedům, využijte příležitost zkusit si dvě ferraty v pěkném prostředí Žitavských (Lužických) hor. Čtyřicet minut z Liberce, maximálně kolem dvou hodin z Prahy, Hradce, Ústí nebo západní části Krkonoš, na skok z Jizerek, takřka hned za našimi hranicemi, můžete i vy prožít “pravý alpský výstup”.
Den lze začít na parkovišti (4€ na den) v Jonsdorfu, malém a úhledném městečku, které patří mezi státem uznané “vzdušné lázně”. Krátkou procházkou do deseti minut se dostanete ke startu první zajištěné cesty – Zadrátovanou jeptišku (Nonnensteig).
Nástup na ferratu je relativně strmý, ale osázený umělými stupy, takže jej zvládne i začátečník, stejně jako celou ferratu. Na řadu přicházejí mírnější úseky a první lanový a pohodový most. Následuje několik lehkých pasáží, po jejichž zdolání se dostáváme k první relativně těžší části, kterou je pěkný vzdušný traverz s jednou exponovanou pasáží. Ale není třeba se ničeho obávat, naopak si zde užijete výhled na Jonsdorf. Obtížnost spočívá hlavně ve zmíněné vzdušnosti a z potenciální obavy z výšek, lezecky není traverz náročný.
Vychutnáme si další mírné úseky a už nás čeká poslední část před vrcholem ferraty, kde si ozkoušíme pár metrů silového lezení – krátký převis, doplněný železnými stupy a výlez k zápisové knížce. Pokud se na tuto pasáž necítíte, můžete se jí vyhnout a obejít lehkým traverzem. Sestup z vršku pak nabízí krátkou techničtější část, která oproti zbytku ferraty postrádá železné stupínky. Zde můžete ferratu zakončit, nebo si užijete její poslední metry v podobě lanového mostu nad strží, kterou pak vede cesta zpět k parkovišti. A teď hurá do “horské hospůdky”, kde vás potěší jídelní lístek v češtině i personál, snažící se k nám alespoň částečně promlouvat v našem mateřském jazyce. Než se vydáte k autu, ještě se podívejte na vyhlídku, kterou je osazen vrcholek “Jeptišky”.
Zdolání celé ferraty je plánováno na hodinu. Chcete-li si vychutnat výhledy do okolí a nikam nespěcháte, počítejte klidně s hodinami dvěmi…
Z Jonsdorfu se následně vydáte autem (asi deset minut) kousek za městečko Oybin (Ojvín) na parkoviště u Lückendorfu, odkud je to zhruba patnáct až dvacet minut ke druhé zajištěné cestě – Alpskému hřebeni (Alpiner grat). Celá ferrata vede “kolmou stěnou” nebo po hřebeni a je celkem vzdušná. Veškeré strmé pasáže jsou ale v dostatečném počtu osázeny železnými stupy a trny, takže většina úseků je hodnocena stupněm obtížnosti B nebo C. Přesto mi přijde náročnější než Zadrátovaná jeptiška. Obtížnější může být hlavně pro menší děti, a to vzhledem k relativně velkým rozestupům umělých stupů. Ale s dopomocí a dojištěním na laně ji mohou zvládnout také. Hned na začátku ferraty se budete muset natahovat po třech kovových příčkách, které vás dostanou pod první stěnu. Pak se střídají jednotlivé pasáže – hřeben, stěna, hřeben, stěna a závěrečný hřeben, který vás dostane kousek od vyhlídkové plošiny, ze které vede turistická cesta zpět k autu. Celá ferrata zabere třicet minut až jednu hodinu, pokud si budete vychutnávat výhledy (třeba na protější hrad Oybin).
Sečteno a podtrženo, obě ferraty jsou vhodné jak pro začátečníky, tak i pro ty, kteří našli zalíbení v “českých” ferratách. Jeptiška je delší, jednodušší. A pro mě určitě krásnější. Alpský hřeben je kratší, náročnější a vzdušnější. A stojí za to se na něj zajet podívat.
Odpoledne se můžete vrátit zpět domů, nebo zůstat a ubytovat se někde poblíž a vychutnat si další den zdejší krajinu. Skvělý tip na návštěvu je určitě hrad Oybin, městečko, Oybin jako takové, rozhledna Hochwald / vyhlídka na Hvozdu, zatopený lom Kristýna s kempem u Hrádku nad Nisou nebo jakýkoliv výlet po Lužických horách.