Krkonoše na sněžnicích s dětmi

V květnu 2018 jsme podnikli pětidenní pěší přechod Krkonoš s dětmi (6 a 8 let). Na konci března 2019 nastal čas zkusit, zda o necelý rok později zvládneme zkrácený, víkendový “přechod” na sněžnicích. 

Z jara do zimy

V Praze i v celém Česku vládne jarní počasí, teploty kolem 16-18 stupňů. Minulý víkend jsme užívali kol a teplého počasí. A najednou balíme zimní oblečení a vyrážíme do hor. Počasí v Krkonoších slibuje modrou oblohu, slabý vítr a teploty v nížinách max. 10 stupňů, na Sněžce lehce pod nulou. 

Trasu máme naplánovanou na dva dny. První den výstupový. Naše cesta povede z Pece pod Sněžkou na Sněžku, bude pokračovat na Luční boudu, kde skončí první den. Na rozdíl od letní oblíbené varianty se raději vyhneme Obřímu dolu s lavinovými svahy a využijeme lanovku z Pece na Růžovou horu. Druhý den nás čeká převážně sestup zpět do údolí do Pece, přes Výrovku a Richtrovy boudy

Nejdříve do půjčovny

Sněžnice zapůjčujeme o den dříve v Praze. Nakonec dětské nemají, bereme tedy čtyři kusy pro dospělé od firmy TSL Naštěstí minimální velikost boty 35 odpovídá synově dětské botě, padnou tedy bez problémů. Mám obavy o jejich celkový rozměr, přeci jen šířka je poměrně velká, ale děti to zvládají skvěle.

Nastavení na velikost bot je poměrně intuitivní, vázaní je rychloupínací (jako na snowboardu). Sněžnice jsou osazeny ocelovými hroty a předním drapákem, takže dobře drží. Patu je možné jak zaaretovat, tak nechat volnou. A do strmého kopce skvěle poslouží nastavitelný “podpatek”.

Vzhůru na Sněžku

Vyrážíme relativně brzy ráno z Prahy. Časově jsme mírně ve skluzu, ale pořád máme rezervu na bezpečný příchod na chatu. Sedáme na lanovku na Růžovou horu. V 11:30 nasazujeme Sněžnice a děti se záchvatem radosti mizí v lesíku, aby se záhy objevily o kousek dále. Zjišťují, že z kopečka “to nejede”, mírné zklamání rychle střídají emoce radosti. Zhruba po patnácti minutách se vyřádily, jsme připraveni. Na sobě nezbytné sluneční brýle, oblečeni jen v mikinách, vyrážíme směr Sněžka. Je 11:45. 

Chvíli ťapkáme po vyšlapané cestě, abychom vzápětí vyrazili tu nalevo, tu napravo a vyzkoušeli hluboký sníh. Sundaváme mikiny. Kocháme se pohledem na Sněžku, občas se z boku vynoří Studniční hora. Chodíme sem tam, vytváříme obrazce ve sněhu. Po hodině a půl dětem vytráví, dávají si svačinu a všichni popíjíme čaj z termosky. Děti si oblékají zpátky mikiny. Když se člověk zastaví, přeci jen je znát, že jsme na horách a kolem je víc jak metr sněhu. 

Je 13:30, po téměř dvou hodinách máme za sebou 1,5 km, 75 m převýšení, pauzu na jídlo a pořádné vyblbnutí. Jsme na rozcestí “Nad Růžovohorským sedlem (1.390 m)”, čeká nás 1 km na vrchol a něco málo přes dvě stě metrů převýšení. Do kopce to jde pomaleji, svlékám se do krátkého trička. Děti si pár desítek metrů pod vrcholem chtějí zkusit, jaké to je bez sněžnic – sundavají je a potvrzují si, co už věděly – že sníh klouže.

Výš už to nejde

Po hodině přicházíme na vrchol, rozhlížíme se po okolí, fotíme se. Dole v údolí panuje jaro, ale na nejvyšší hoře Česka vládne stále zima. Jdeme se občerstvit do bufetu u lanovky.  

Po odpočinku v teple nasazujeme opět sněžnice,  děti oblékají čepice, zimní bundy, rukavice. Vyrážíme po červené směr Obří sedlo. Cesta jde prudce dolů, pěším turistům to pěkně klouže (zvláště těm v teniskách 😉 – nám sněžnice drží, příp. využíváme mírného skluzu.

Za zhruba půl hodiny jsme na Obřím sedle u Slezské boudy. Po takřka pěti hodinách od začátku túry, pět set metrech kumulovaného převýšení a se “závažím” na nohou je u dětí znát mírná únava. Čeká nás již převážně mírně zvlněný terén, a tak syn i dcera sněžnice sundávají a mě těžkne batoh.  

V cíli dnešního dne

Nebe je v mírném oparu, slunce se sklání nad obzor a okolní krajina získává magický nádech. Je lehce před půl šestou odpoledne a jsme v cíli dnešní výpravy – na Luční boudě. Jdeme se ubytovat, před námi je večeře v útulné restauraci, s možností vypůjčit si stolní hry. Děti hrají šachy a my si povídáme o zážitcích z nádherně prožitého dne. A pak hurá do postele.

Nedělní radovánky

V neděli si užíváme připravenou snídani a výhledy na okolní krajinu. Vyrážíme ven, naši potomci oknem. Dopoledne trávíme před boudou (nebo za boudou), vládne sluníčko, ale je cítit mírná zima. Děti se válí ve sněhu, kloužou se, zkoušíme vykopat malý záhrab. Po hodině řádění jsou dcera i syn mokří až na kost, nastal čas na náhradní oblečení. 

Zpátky do údolí

V pravé poledne se vydáváme na pochod, dětské sněžnice zůstávají na batohu. Čeká nás zhruba půlhodinové stoupání do mírného kopce k památníku obětem hor, odtud klesáme na Výrovku, kde jsme ve 13 hodin. Děti si dávají malé občerstvení (venku, Výrovka je zavřená).

Po krátkém zastavení už padáme svižným krokem kolem Richtrových bud a zasněženou asfaltovou cestou Čertovy schody směr Pec. Sníh na cestě postupně měkne, řídne, až se v Peci úplně ztratí (ze silnic). Je kolem 14:45 a zastavujeme se chvíli na hřišti a užíváme si jarní počasí. Jdeme k autu a vracíme se směr Praha.

Souhrn

Děti (6 a 8 let) si zkusily netradiční pohyb po horách. Všichni jsme si sněžnice řádně užili, naši potomci to zvládli skvěle, i když druhý den už na nich byla znát únava z jejich nošení. Vzhledem k charakteru cesty už sněžnice nebyly v neděli až tak potřebné, takže děti šly většinu putování již bez nich. My se ženou jsme je měli na noze stále.

Trasa

  1. den – naměřeno celkem 7,8 km, převýšení: stoupání 380 metrů, klesání 300 metrů; celkový čas 6 hodin, mírné tempo i přestávky, odkaz na trasu https://mapy.cz/s/kubavocusa 
  2. den – naměřeno celkem 8,8 km, převýšení: stoupání 100 metrů, klesání 700 metrů; celkový čas necelé 3 hodiny, odkaz na trasu https://mapy.cz/s/garefuhohe 

Vybrané použité vybavení

Sněžnice pro horskou turistiku TSL 226.

Lopata Ortovox Pro Alu II – v tomto případě na stavbu záhrabu pro děti na hraní, ale využijete i při cestě do hor – v případě lavinového nebezpečí.

Termoska 1 litr Tatonka se šroubovacím uzávěrem, na kterou nedám dopustit. Čaj je horký ještě druhý den.  

Turistický batoh Millet UBIC 45 MBS – dvoukomorový, s řadou smyček/popruhů na připevnění vybavení. Vynikající volba na hory. A Gemma Expedition, léty ověřený batoh, který stále slouží.

Teleskopické hole Leki Khumbu, děti lyžařské hole.

Mapa Krkonoš 1:25 000 od Eurokart s letní i zimní turistickou nadstavbou (mj. zimní trasy, skitouringové trasy, vyznačené lavinové svahy apod.) a aplikace mapy.cz v mobilu. 

Pro všechny případy bivakovací vak Double Alien, lehký a skladný, který by v horách neměl chybět.  

Zimní oblečení, pro děti i náhradní (vyplatilo se).