Štítek: sebekoučink

S diktafonem do přírody?

Proč proboha diktafon, když si mohu dnes nahrát vše na mobilní telefon. A nejen zvuk, ale i obraz. A rovnou to pak hodit na YouTube, Instagram… To si zas mám se zájmem číst další článek, jak jsou dnes technologie všudypřítomné a že je občas dobré být offline. A diktafon není technologie…? Ano, článků na téma digitálního přehlcení bylo napsáno mnoho. Nechci psát, jak...

„Zas ten koučink“

Nad termínem koučink jsem se zamýšlel poprvé někdy před patnácti lety. Jeden z nově přijatých kolegů k nám do firmy, čerstvý absolvent psychologie, se chtěl tehdy stát koučem. Pod slovem kouč jsem si představoval vyzrálého padesátníka (ano, nebylo to příliš genderově vyvážené, ale bylo to tak), který má za sebou kopec profesních i životních zkušeností. A ne nějakého holobrádka, s nulovou praxí,...

Na druhou stranu světa. (Za sebou samým.)

Stojím a zírám na tu sochu už asi pět minut. Tři vojáci, utopení ve svěží zeleni. V mém věku, možná jim je osmnáct, devatenáct. Kdo jsem, že si kdy vůbec stěžuji na život, jeho nespravedlnosti. Kdo jsem, že se utápím v sebelítosti z toho, co jsem měl nebo neměl udělat. Tři vojáci, tři kluci, kteří odešli bojovat na druhou stranu světa, snad...